Stromy pustily listí i pro naše od-puštění
Stromy celý podzim odhazují své listí a symbolicky vyzývají odhodit nepotřebné jinam. A možná ty listy ani nepadají, možná jen letí ke svému setkání tam dole u země, aby nám ukázaly možné nové směry?
Dr. Govind Ji Rajpoot PhD
V pondělí 24. 10. 2022, kdy Indové slavili svátek Diwali – Svátek světel – svátek radosti, prosperity a štěstí, odešel z pozemské pláně – důležitý světlonoš v mém životě – Dr. Govind Ji...
Léčivost o lásce
Dnes ráno 17.5. 2022 ke mě přišlo malé léčivé poznání o lásce: „Láska mezi dvěma není jen o tom, jestli tě má někdo rád nebo ty jeho, protože se mu hodíš do jeho...
Albert Schweitzer a vzkaz ze starého zápisníku do nového roku 2022
„Každý pacient si sám v sobě nosí vlastního doktora. Přicházejí za námi, protože o této schopnosti léčit se nevědí. My uděláme nejlíp, když tomu lékaři, který se v každém pacientovi ukrývá, dáme šanci, aby...
Řeka ví
Řeka jako ty a já teče a mění se. Řeka ví, že je spojena s hlubokým oceánem. Řeka napájí oceán a oceán napájí řeku. Řeka je stálá ve svém místě a jiná ve všech teď....
Koruna roku 2020
Ohlížím se za rokem 2020: číslo 20 totiž miluje má duše ještě dřív než jsem se stala dítětem. Rodím se tedy 20. den dvojkového měsíce a roku 2020 na začátku malinko víc...
Myšlenky jsou jako mraky, …
Tak mi mnohokrát pohled na nebe připomněl, že myšlenky jsou jako mraky, a když je jich moc, zakrývají slunce. Když se zdá, že je všude samá tma, a že už nikde není světlo...
Povídání s Bašóem
Macuo Bašó mi vstoupil do života přibližně v roce 2001 díky manželovo dokumentu o Oldřichu Janotovi, jemuž se haiku vsáklo do jeho hudební tvorby. Ovlivněná poetickou atmosférou dokumentu jsem si půjčila v knihovně sbírku „Měsíce,...
Jablkoň
Podzim a zima jsou časem jablíček, jablečných závinů, vůně skořice a u nás doma Jablkoně. Manžel a syn tuto šťavnatou jablečnou buchtu milují. Připravuje se velice rychle a jednoduše, a lze použít jakoukoliv mouku, takže...
Jak haiku zlepšuje vnímání i vyjadřování naší duše
Haiku je jedna z nejstručnějších tradičních forem japonské básně, která pouze v sedmnácti slabikách sděluje silný prožitek přítomnosti i duchovní porozumění současně. Haiku nás svou strohou mnohoznačností ponechává samotné v objevování a otevírá nám tak...
-
Už jsem tu byl někdy dřív,
leč nevzpomínám kdy a jak.
Přec znám tu trávu u dveří,
ten krásný sladké vůně mrak,
ten lehký vzdech a světel břeh.
Dřív bylas má, my jeden dech –
Však kdy to bylo, nevím as:
let vlaštovek, ten křídel stín, a ty skláníš šíji zas.
Teď závoj spad – a už to vím.Dante Gabriell Rossetti
(obraz La Pia de‘ Tolomei)