Třezalka – zlato mezi bylinkami

Třezalka je bylinka, která se řadí na první místo mezi naše české bylinky a pro mne se stala první bylinkovou láskou. V dětství mi totiž okouzlila svou nádhernou barvou květů. Vyvolávala u mne svou zlatožlutou energií slunečnou náladu a chuť do života.

V dospívání, rozhodnutá vyléčit si migrény, alergie a astma, jsem se jako sebeléčitelka zabývala i bylinkami. A třezalku jsem se rozhodla popíjet pravidelněji i jako čaj. Velmi mě chutnal a láskyplný vztah k této bylince byl tímto posílen. 

Všimla jsem si, že tato bylinka lahodí mé nervové soustavě a přináší mi klid. Což jsem obzvlášťě potřebovala při melancholii z nešťastných zamilování se i při depkách z nesmyslného školního systému a jiných smutcích plynoucích z vrozené vysoké citlivosti, kterou dospívání podporovalo. Netušila jsem tehdy, že mi o dvanáct let později pomůže i v podobě třezalkového oleje domluvit tělu, aby si ulevilo od úporných bolestí zad, které se mi přihodily sice pouze dvakrát za život, ale zato vydatně.

Prakticky jsem zažila, jak otevřený láskyplný vztah k bylince znásobuje její léčivé účinky podobně jako když nakypříte půdu. I do tvrdé půdy se něco vsákne, ale méně.

Bylinka sama neléčí, jen komunikuje s naším tělem a duší a pomáhá našemu vnitřnímu lékaři, aby srovnal to, co je potřeba. Tuto moudrost jsem mnohokrát v životě zachytila. Poprvé se mi připomněla při prvních setkáních s ájurvédou. Když jsem sledovala dokumentární film o ájurvédě, fascinovaně jsem zírala na indického ájurvédáře, který veškeré choroby léčil kůrou z jednoho stromu a podle zástupu čekajících lidí velmi úspěšně. Už samotný sběr bylinky byl velmi uctivý, bez ničení rostliny, vedený s dotazem, jestli ji bylinkář může nasbírat. V dokumentu i knihách jsem četla, že ájurvédář léčí i svým vztahem s bylinou, který je důležitější než jejich pestrost. Chemii – osobitosti byliny dobrý vztah otevírá dveře pro její větší působení.

Když tedy k bylině přistoupíme tišší, můžeme si uvědomit, že každá nese svou zprávu nejen pro tělo, ale i pro duši. Na tomto principu fungují i Bachovy květové esence, které jsou zaměřené více emocionálně a spirituálně než tělesně. Radost mi v tomto udělala i Magdaléna Staňková–Kröhnová, která taková poselství zmiňuje ve velmi praktické knize Bylinky pro děti a maminky:

„Třezalka očišťuje, zbavuje nás zmatků v mysli, když nenalézáme jednoduché řešení problému, a nutá nás měnit k lepšímu své návyky. V života pestrosti hledej i kus skromnosti, díkuvzdání za radosti, ale i těžkosti, které tě potkávají a léčí; umíš odpustit druhým?“  

Třezalka, latinsky Hypericum,  je rod bylin, keřů a malých stromků spadajících do čeledi třezalkovitých. Rod třezalek má asi 450 druhů, které jsou rozšířeny po celém světě. Třezalku nenajdete na poušti, příliš neroste v nižinách, zejména v nížinách tropů a v ledových arktických oblastech. V České republice se volně vyskytuje přibližně deset druhů třezalek.  

Nejznámější druh je třezalka tečkovaná (latinsky Hypericum perforatum).

Lodyha třezalky je tuhá, zdřevnatělá, dvouhranná, lysá, větvená, na konci žláznatá. Má vstřícné, přisedlé, celokrajné listy, které mají polodlouhle vejčitý až kopinatý tvar. Na konci lodyhy jsou zářivě zlatožluté květy s velkým množstvím tyčinek.Květ má pět kopinatých hladkých listů na kterých jsou černé žlázky, které obsahují červené barvivo – hypericin, nazývané také krev Sv. Jana.  Když se podíváme na list třezalky proti světlu, uvidíme ve struktuře také drobné červené tečky, což jsou žlázky, které obsahují opět červené barvivo hypericin. Plodem je trojpouzdrá tobolka, ze které též po vymáčknutí vyteče červená šťáva. 

Potřebujeme-li se tedy ujistit, že se jedná o třezalku, stačí rozmáčknout její květ, ze kterého vyteče červená šťáva. 

Tato milá zlatavá bylina miluje slunce a sbírá jeho energii, proto roste ráda na mezích, na sušších slunných stráních, pastvinách, loukách a na okrajích lesů. Nejlépe se jí daří ve středních a vyšších polohách. Roste až do výšky 60 cm, někde se uvádí i 1m.

Třezalka už kvete na svátek Jana Křtitele, který se slaví 24. června a je to přesně doba, kdy zrajou třešně. Třezalka kvete dál i v průběhu léta v červenci a srpnu.

Asi rok poté, co jsme se z Prahy přestěhovali, rozhodli se žít na vesnici a zabydleli se v domku se zahradou, přímou v době, kdy jsme s malou dcerkou a synkem chodili na třešně, vyrostla nečekaně ve velkém třezalka na naší slunné sušší skalce před domem, ale i kolem domu. Udělalo mi to radost, protože to byla moje oblíbená bylinka, a také jsem si vzpomněla na moudrost bylinkářek, že tam, kde se dotýkáme země a kde pobýváme, roste většinou to, co potřebujeme. A je i možné, že takto Matka Země na nás reaguje podobně jako tělo maminky na doteky pusinky jejího kojence, pro kterého pak vyrábí mlíčko s látkami vyrobenými přímo pro něj.

Napadlo mi usušit třezalku ze skalky na čaj a zkusit z ní vyrobit i třezalkový olej, který jsem si kupovala od léčitelky Nadi Neprašové na bolavá záda.

Třezalka kvůli červenému barvivu, době kvetení i tečkám na listech dostala mnoho lidových pojmenování např. i svatojánské koření, svatojánská bylina, krevníček, krev svatého Jana, děravec nebo prostřelenec, protože listy vypadají jako by byly propíchané či prostřelené.

Třezalka má spoustu léčivých účinků nebo-li dovede být prostředníkem podporujícím našeho vnitřního lékaře v mnoha situacích.

Málokterá léčivá bylina byla v takové míře vědecky prozkoumaná jako třezalka. 

Z mnoha studií je známo, že při depresivních stavech je tato bylina účinný prostředek bez vedlejších účinků. 

Už jako dítě jsem z jejího sluníčkového vzhledu vytušila, že je plná světla. A to mi svým způsobem potvrdily i vědecké výzkumy, které říkají, že zlepšuje a zesiluje pozitivní efekt světla na psychiku a zmenšuje tělesnou reakci na stres.

Třezalka mě osobně okouzlila tím, jak jemným způsobem prosvětluje náš duševní stav, zlepšuje náladu, pomáhá našim játrům zpracovat jedy a hojit bolavou hlavu a migrény.

Utišuje nervový systém, ale nevyvolává otupělý ospalý. Uklidňuje a odstraňuje pocity úzkosti a psychického napětí.

Doporučuje se užívat dlouhodobě při roztroušené skleróze.

Dlouhodobě užívaná svými ukliňujícími účinky podporuje zdravý spánek a odstraňuje nespavost. 

Pomáhá při zažívacích potížích – např. při bolestech žaludku, žaludečních vředech nebo při zánětlivém onemocnění střev.

Podporuje činnosti žlučníku, žaludku a jater.

Pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu a vylučování moči – tzn. že pomáhá s čištěním těla.

Blahodárně působí také na ledviny.

Odstraňuje otoky.

Zrychluje metabolismus – tím napomáhá snižování tělesné hmotnosti.

Třezalka obsahuje látky s protizánětlivými a hojivými účinky. 

Pomáhá při léčbě hemeroidů. Tlumí vnitřní krvácení.

Pomáhá při silném pocení.

Působí antibioticky a posiluje imunitu.

Zvyšuje tělesnou výkonnost.

Zlepšuje krevní oběh a kvalitu cévních stěn.

Pomáhá léčit i spáleniny a ekzémy.

Je prospěšná při PMS (Premenstruační syndrom), v době přechodu.  Nelze ale očekávat, že nastane ihned zlepšení stavu, protože jako u každé byliny je třeba pravidelnost a určitý čas užívání.

Užívání třezalky

1. Nať třezalky můžeme použít jako přísadu do koupele.

2. Třezalku popíjíme jako teplý nápoj. Na „čajový“ nálev použijeme jednu čajovou lžičku květů i natě na šálek vody, které spaříme a krátce vyluhujeme. Potřebujeme-li ji mít sladší, dopřejeme si to.

Jak vzácná a prospěšná bylinka třezalka je, poznáte až po  delším pravidelném užívání užívání, alespoň přibližně po 10 dnech. Pitná kůra by neměla přesahovat 6 týdnů. Po ní by měla následovat 3 měsíční přestávka.

3. Vyluhování třezalky do oleje je nejšetrnější způsob pro uchování antibakteriálních a antiseptických látek, které se při jiných způsobech zpracování ničí. Užívání třezalkového oleje je v podstatě bez kontraindikací a můžeme ho používat tak dlouho, jak cítíme, že to potřebujeme.

Třezalkový olej podporuje urychlení a hojení ran a také tlumí bolest. 

Léčí zanícené rány, zlomeniny, pohmožděniny, spáleniny (i od sluníčka) a hemoroidy. 

Vhodný je také jako mazání na revma, modřiny, vykloubeniny.

Velmi dobře účinkuje také na štípnutí hmyzem, kdy omezuje svědění a otoky. Některé zdroje také uvádí, že třezalkový olej pomáhá vyhlazovat vrásky. 

Použití třezalkového oleje je výborné i při nervových obtížích hlavně ve spojení s masáží. Je účinným masážním prostředkem při bolestech v oblasti páteře, a specielně vmasírován při Breussově masáži léčí problémy s meziobratlovými ploténkami. 

A jak třezalkový olej vyrábím se dočtete v článku Janův neboli třezalkový olej.

4. Výborná je kombinace užívání vnitřní ve formě čaje spolu s vnějším užitím ve formě třezalkového oleje.

Například:

Léčí zánět trojklaného nervu tím, že příslušné místo natíráme třezalkovým olejem a zároveň pijeme denně dva až tři šálky. 

V pediatrii se využívá třezalka při léčení bezděčného pomočování, enuréze. U malých dětí může ale vyvolat nevolnost a zvracení, místo toho jim při potížích  můžeme potírat bolavé bříško třezalkovým olejem.

Zvlášť v období např. na podzim či v tmavých zimních měsících nebo v těžších životních situacích, kdy propadáme melancholii je na místě použít třezalku v jakékoli formě již jako prevenci. 

A nevýhoda třezalky tečkované? Kontraindikace?

Třezalka podobně jako každá bylinka se silnými účinky nabádá k opatrnosti a měla by se užívat s přestávkou, tedy ne jako běžné pití. Také by se měla užívat poporadě s lékařem s ohledem na užívaná léčiva, neboť může ovlivňovat jejich účinky. 

Kontraindikací je také težší forma cukrovky, velmi nízký krevní tlak, matastazující nádorová onemocnění a je potřeba být opatrní při některých pylových alergiích. 

Nedoporučuje se užívat v těhotenství.

Zevní užití třezalkového oleje nemá téměř vedlejší účinky.

Spornou nevýhodou třezalky je, že u citlivých lidí se světlou pletí prý může hypericin – červené barvivo, které obsahuje, vyvolat fotosenzibilitu po pobytu na slunci. To znamená, že se můžeme snaději spálit při slunění se a opalování. V době užívání třezalky se doporučuje vyhýbat se opalování. Mohlo by totiž vyvolat podráždění pokožky, které není nebezpečné, jen nepříjemné. Na druhou stranu někteří lidé užívají tento olej na opalování a výborně funguje na uklidnění pokožky po opalování. 

Takže platí, že informace si nakonec musíme sami prakticky vyzkoušet a zjistit co platí pro nás.