Vedle billboardů či plakátů s námi ve městech čím dál více komunikuje i nekomerční nezávislá scéna. Mnohdy to nejsou pouhé lidové kresbičky či tagy sprejerů, nýbrž umělecky pojatá díla, která inspirují k přemýšlení, novým prožitkům a zkrášlují či oživují prostory, v nichž žijeme.
Dátá snéhan, která se překládá jako masáž s něhou, pochází z Indie a původně byla určena pro zápasníky, kteří potřebovali mít tělo v perfektním stavu, tedy zdatné a houževnaté.
"Jani, potřebuji láskyplnou a citlivou masáž. Bojím se ale zimy." Je leden, venku poletuje sníh. Brrr a mrze. I uvnitř v bytě je chladno.
Dnes je tomu rok, co Šrí Govindží Rajpoot opustil tento svět. A toto je výborné video, plné zajímavých informací, o Góvindovi samotném i o pokračování v jeho díle, o Ájurvédské univerzitě, jeho žácích, farmě. —...
Tak jsem měla štěstí: 18.10. v Dejvickém Kulturním centru Klubovna jsem stihla vidět vyjímečný celovečerní dokument „Vzít si prostor“ o vyjímečném mexickém street artu a graffiti, které tvoří z ulic Mexika galerii přímo pod...
Vnímání malých každodenních štěstí otevírá dveře radosti. Úsměv, objetí, vlažný vánek ve vlasech, pestrý oběd s dětmi u stolu, teplá postel, zpěv ptáků, vůně mýdla, opravené oblíbené boty, namalovaný obraz, voňavé prádlo...
Květen / červen. Bílá projasňuje zelené koruny stromů. A také černý bez zněžněl bělounkými kvítky, jejichž půvab je možné spatřit jen zblízka. Černý bez mě přitahuje svou vůní už zdálky. Zastavím se a nechám svůj nos šimrat pelem z tyčinek plných mihotavých slunečních paprsků
Květen. Venušinské období. Květy slibují plody. Ze starého rytmu pučí chmýří změny. Jarní úklid. Ze šuplíků vypadly vzpomínky. Jednou z nich je fotka. Unikám na ni pohledem do sebe, kluk vedle mě lehce...
Jelikož si v tyto dny vytvářím své profesní portfolio, natrefila jsem na staré fotky a napadlo mi udělat si i portfolio mámy jen tak pro radost, třeba jako dárek ke dni matek. Již několik...
Třezalka je bylinka, která se řadí na první místo mezi naše české bylinky a pro mne se stala první bylinkovou láskou. V dětství mi totiž okouzlila svou nádhernou barvou květů. Vyvolávala u mne svou...
Už jsem tu byl někdy dřív,
leč nevzpomínám kdy a jak.
Přec znám tu trávu u dveří,
ten krásný sladké vůně mrak,
ten lehký vzdech a světel břeh.
Dřív bylas má, my jeden dech –
Však kdy to bylo, nevím as:
let vlaštovek, ten křídel stín, a ty skláníš šíji zas.
Teď závoj spad – a už to vím.
Dante Gabriell Rossetti
(obraz La Pia de‘ Tolomei)