Stromy pustily listí i pro naše od-puštění

Je listopad a brzy bílý sněhový poprašek uvítá ticho zimy. Přesto ještě některé stromy nesou světlo slunce vetkané do žlutě podzimního listí, které připomíná, jak radostný může být konec jednoho úseku života, a jak je možné zářit světlem při pouštění starého a tvorbě volného prostoru pro nové další vyjádření Života.

Peder Mork Monsted

Stromy celý podzim odhazují listí.

Vyzývají nás snad: odhodit nepotřebné jinam? Obnažit se až na kost?

Opět plameny podzimu svítí v listí.

Vyvolávají myšlenky o smrti, o pouštění i setkání.

A možná ty listy ani nepadají,
možná jen letí ke svému setkání tam dole u země,
aby nám ukázaly možné nové směry.

Dívám se na podzimní polétavé listí

a ptám se: Jak lehce padat, snést se k proměně a téci s životem?

Staré listí si lehounce mizí a objevuje se později nové, už v jiném čase.

Pokračování cesty tady mizí v jinde.

Neviditelné vlákno Života šeptá:

Podobně jako stromy, které si u kořenů tvoří z odhozeného listí výživnou hroudu, můžeš cokoliv z minula proměnit v novou zemitou šťávu, zpevňující a dodávající sílu pro To, kým opravdu jsi.

Můžeš se zastavit a jen být v usebraném klidu jako stromy – nadechnout se, vydechnout.

Můžeš se zeptat: Co teď potřebuji?
Co udělat, pustit, poznat, pocítit…?
Uvědom si to.

A pak: jdi do toho a udělej to, prožij to.

Podobně jako stromy, se zářivou radostnou rozhodností opusť skrývání, odpusť svým starým popsaným listům a pusť je jinam, aby vyživily nové.

Přijmi pohyb emocí, které s odkrýváním své podstaty a přechodem do jinam přichází.

Dovol si pláč, který se podobá dešti a je v podzimním lese přijímán lehce jako přirozená potřeba k tvárné měkkosti a plynulosti v tvůrčím dění, aby se udržovalo Bytí: dubu, břízy, smrku, borovice, ořešáku, jabloně… a tvořil se dál les, sad, alej, prostor Života Bytí, ve-smíru.

Peder Mork Monsted

A s laskavou vděčností poděkuj minulému za zkušenost, kterou tě pomohlo povyrůst k dalšímu poznání.

Nebo tu změnu, která občerstvuje, můžeš projít i se mnou při Holistickém regresním sezení nebo Spirituální regresi mezi životy (LBL), kdy se vydáš do ticha k moudrosti Vyššího Já a kdy se krok za krokem dostaneš k odpovědím, které potřebuješ vědět.

Možná se taky jako stromy v tyto podzimní dny více obracíš dovnitř, stahuješ sílu ke kořenům a vracíš se víc ke své duši – toužíš ji víc slyšet, vidět, cítit, poznat.

Možná toužíš jít víc ke kořenům života a slyšet odpovědi na dávné otázky: Kdo jsme? Odkud přicházíme a kam jdeme? Proč tu jsme? Co tu na Zemi děláme? Kdy jsme opravdu šťastní?

Umím tě provést světem tvé duše při Spirituální regresi, tvými příběhy v nichž je ukrytý klíč k tvému léčení a poznání při Holistické regresní terapii.

Jako stromy odhazují své listy, aby odhalily a zregenerovaly svou esenci v tichu klidné zimy, můžeš i ty nacítit esenci sebe sama a připravit se k novému rozvinutí svého potenciálu tady na Zemi.

Touha cítit lásku, vnímat sílu Života, poznat moudrost své duše a vědět Pravdu, je nám přirozeně dána, a je větší než jsme my.

S láskou tu jsem pro tvé objevy.

Jana Matasová

Holistická regresní terapie, Progrese do budoucnosti,
Spirituální regrese mezi životy (Life between lives)

——
obrazy: Peder Mork Monsted

Jana Matasová
Jako terapeutka v Holistické regresní terapii a Spirituální regresi mezi životy pomáhám druhým na cestě poznáním i při jejich sebeléčení. Mou vášní je život sám. Miluji jeho kouzla, paradoxy, i jeho dokonalé nedokonalosti. Speciálně ženám, které prošly traumatem “ztráty” nenarozeného dítěte přináším poselství ze svého příběhu. Vím, že si můžeme volit směr našeho příběhu a měnit tak svůj osud.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *