Myšlenky jsou jako mraky, …
Tak mi mnohokrát pohled na nebe připomněl, že myšlenky jsou jako mraky, a když je jich moc, zakrývají slunce.
Když se zdá, že je všude samá tma, a že už nikde není světlo radosti, připomíná mi tahle věta shůry, že jsou to jen naše myšlenky, které stále svítící světlo zakrývají.
Slunce i mraky na nebi mi pomáhají rozpomenout se na pravdu.
Když se dostávám v životě do temných zákoutí, temných emocí rozbouřených ve vlnách mysli, když mi okolí zaplavuje větami, že za nic nestojím, když ztrácím radost ze života, a připadám si bezcenná, vnímání slunce mi hladí a vím, že stále svítí pro mne i pro všechny okolo, ať jste kdekoli a kdokoliv.
Slunce mi je symbolickým zdrojem nekonečného čirého blaha, prázdného tajemného ticha, které se rozhodlo plnit se a stvořilo mysl a myšlenky.
A když se chceme dostat ke své nejhlubší podstatě, není to duše, kterou hledáme, ale To čiré světlo, blažené ticho, tajemné prázdno za tím, jež je tak plodné.
A duše bydlí u Toho čirého světla, blaženého ticha, tajemného prázdna, které je náručí pro plnost nejblíž. Na křídlech duše se Tam snáz ponoříte.
Komentáře
-
Už jsem tu byl někdy dřív,
leč nevzpomínám kdy a jak.
Přec znám tu trávu u dveří,
ten krásný sladké vůně mrak,
ten lehký vzdech a světel břeh.
Dřív bylas má, my jeden dech –
Však kdy to bylo, nevím as:
let vlaštovek, ten křídel stín, a ty skláníš šíji zas.
Teď závoj spad – a už to vím.Dante Gabriell Rossetti
(obraz La Pia de‘ Tolomei)