Květ černého bezu

Květen / červen. Bílá projasňuje zelené koruny stromů. A také černý bez zněžněl drobnými bělounkými květy, jejichž půvab spatříte jen, když se k nim přiblížíte. 

Černý bez mě k sobě přitahuje svou vůní už zdálky. Ráda se u něj zastavím a nechám svůj nos šimrat pelem z tyčinek plných mihotavých slunečních paprsků.

Stojím a nechávám skrze sebe proudit energii bezu. Otevírá mé srdce něžnosti. Vůbec nepotřebuje okázale velkolepé květy viditelné z dálky. Jeho síla je taková, že se k němu přiblíží jen ti, které si zavolá jeho vůně. Těm co nevoní, kteří nejsou na něj naladěni, ty ho budou míjet. Pro obě strany to je v pořádku. Nepotřebuje oslovovat každého. V jeho jemné kráse spočívá jeho síla a ochrana: samozřejmě jen pozemsky dočasná.

Připomínají se mi slova z praktické a mile moudré knihy „Bylinky pro děti a maminky“, kde Magdalena Staňková – Kröhnová uvádí u prastaré poselství bezu pro naši psyché:

„Odolná a skromná rostlina bezu je schopná zdravě růst i v nepříznivých podmínkách. Může posílit naše sebevědomí a pomoci těm, kteří se příliš podceňují a dodat jim sílu k naplnění vlastní cesty. Poctivě žij a vše bude ti dáno; kdo je spolehlivý, kdo trvale navozuje atmosféru důvěry a bezpečí, ten je vyhledáván a ceněn.“

Uvědomuji si, jak mi květy bezu pomáhají hlouběji dýchat, jak se té sladké vůni smíchané s vlahým jarním vzduchem otevírají moje plíce i celé tělo doširoka. 

Tam, kde nám to voní se instinktivě víc rozdýcháme a tak jsou nás příjemné vůně květů, bylin povzbuzují k většímu dechu života. Otevírají nás. Příjemně voňavý vzduch je prý plný energie a prány. To nevím, ale vím, že na m působí jemně,  harmonizačně a tak mě osvěžuje.

Kontrastně pak vnímám jízdu autem po rychlodráze, kdy ventilace přináší zvenku jinou kvalitu: dávku tvrdého vzduchu, plného těžkých kovů z výfuku auta přede mnou. Hrudník se zavírá a instinktivně tělo téměř přestává dýchat, i když ho k dechu lehce nutím, tělo ví své.

Vzduch venku je tyto dny hlavně sycen bezem a já taky.

Neodolám a zase trhám květy bezu, abych si jejich krásu a vůni donesla domů.

Čisté květy bez broučků ponořím do vody, aby zkrásněla, přidám citrón a med a piji hned lahodný jarní nápoj.

Každoroční okouzlení vůní, květy i duší bezu černého. Vzniká z toho focení, ale i lahodná limonáda.

Jana Matasová
Jako terapeutka v Holistické regresní terapii a Spirituální regresi mezi životy pomáhám druhým na cestě poznáním i při jejich sebeléčení. Mou vášní je život sám. Miluji jeho kouzla, paradoxy, i jeho dokonalé nedokonalosti. Speciálně ženám, které prošly traumatem “ztráty” nenarozeného dítěte přináším poselství ze svého příběhu. Vím, že si můžeme volit směr našeho příběhu a měnit tak svůj osud.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.