Metoda „nic-nedělání“ a malé zahradnické souvislosti

zahradka (16 of 21)

Včera jsem při práci na zahrádce dumala, což není nic neobvyklého, ale vždy mě udělá radost, když se objevené myšlenky propojí s dalšími událostmi. Stalo se tedy, že hned druhý den, tedy dnes ráno se ke mně „náhodou“ dostalo video, které mi souzní s myšlenkami, které ke mně přicházely. Tu milou synchronicitou byl krátký portrét Masanobu Fukuoky (1913-2008), japonského farmáře, průkopníka přirozeného zemědělství a metody „nic-nedělání“, kdy je pozornost věnována nikoli tomu, co je třeba ještě udělat, ale tomu, co je možné ještě vypustit a nedělat. Fukoka je autorem knihy Revoluce jednoho stébla slámy, která ovlivnila řadu zastánců permakultury.

zahradka (1 of 21)

Tak mi včera při přesazování napadlo, že zemědělství je někdy určitým druhem boje – odplevelování, boj se škůdci, zabírání plochy pro vybrané jedince, i když to někdy může být vnímáno i jako ochrana jiných. A metoda Fukuoky je opravdu mírem, kdy je dána přírodě důvěra a bdělá laskavá pozornost.

zahradka (3 of 21)

zahradka (8 of 21)

Velice inspirativní je také Fukuokova metoda sázení semínek v hliněných kuličkách, co vypadají jako hovínka. Je to pro mne i další milé propojení, neboť jsem si včera všimla, jak na koblížku z koňské farmy klíčí pěkně oves, a napadlo mě, jak to má oves dobře zařízené s koníky, protože semínka ovsa schovaného v kobylincích jsou tak chráněné před suchem a mlsnými zvířátky, a mají ideální podmínky pro klíčení.

kobylinceLíbí se mi Fukuokova výzva: je důležitější pozornost věnovat nikoli tomu, co je třeba ještě udělat, ale tomu, co je možné ještě vypustit a nedělat a mít jak v dokumentu říká „mít dost času na pořádného šlofíka“. Myslím si ale, že důležité je obojí, nědělat i dělat. Jen je potřeba vědět kde a kdy.Beru to jako druhé křídlo, které vyváží akční mysl plnou úkolů se snahou po dokonalosti. Vnímám to jako přátelské povídání si se zahradou, přírodou, kdy oba vnímají a naslouchají jeden druhému.

zahradka (14 of 21)

Připomnělo se mi, jak jsem začla lehce řízené zaplevelení vědomě aplikovat na balkoně, když jsem si jednou všimla, že jahody zaplevelené ptačincem žabincem byly bez mšic, a nevadly tolik než ty v druhém truhlíku odplevelené.

balkon zbraslav (1 of 17)

Když se mi okolí ptalo, jak to dělám, že mám tak bujný balkón, kde vše roste, i když to je na jih a na jejich zahrádce, kde by měly bt podmínky lepší to „tak nejde“. Přiznám se, že jsem nevěděla, co říct, protože to bylo : “ Já nevím, ani nic“ . Díky Fukuokovy, který to „nic“ přijal, dal mu význam a pojemnování, jsem si jasněji uvědomila, jak to nic není prázdné. Jak tam je ten moment přítomnosti, toho tance, kdy děláte jen tak akorát, v určitou chvíli a ostatní necháváte být. A přitom dělání něco víte, ale neaplikujete to mechanickým, robotickým krokem, ale spíš tanečním, kdy cítíte partnera – hudbu, prostor nebo spolutanečníka. Jak za tím nic je vždy něco, to někdy těžkosdělitelné.

balkon zbra (9 of 28)

Takže i v tom mém Nic bylo to: jednoduše rostlinky trochu občas pozoruju, nějak je rozmístím, nebo je nechám, kde se jim líbí, občas přihnojím zbytky od ovoce a zeleniny… Když říkáte nevím, nebo si myslíte, že ani nic neděláte, nic nevíte, někdy víte, ale máte pocit, že to vaše vědění je nějak moc jemné, neurčité, a že pro druhého nemáte to parádní zaručené řešení.

Všimněte si kdy, v jaké situaci, říkáte NIC. Je to NIC prázdné nebo jen nepojmenované…?

balkon zbra (27 of 28)

Děkuju za toto video, které můžete vidět zde: http://www.tarak.cz/revoluce-jednoho-stebla-slamy/

Jana Matasová
Jako terapeutka v Holistické regresní terapii pomáhám druhým v sebepoznání a sebeléční. Mou vášní je život sám. Ráda si s ním hraju. Miluji jeho kouzla, paradoxy, i jeho dokonalé nedokonalosti. Okouzluje mě svět dětí. Na cestě s nimi se zaměřuji na umění být šťastnou sebe-vědomou maminkou, která v sobě umí nechat kvést bezpodmínečnou lásku, důvěru a porozumění směrem k sobě i k dětem. Speciálně ženám, které prošly traumatem “ztráty” nenarozeného dítěte přináším poselství ze svého příběhu. Věřím, že svůj osud můžeme proměňovat a volit si směr našeho příběhu.
Komentáře