Semínka – přání s klíčky

Předjaří. Jaro. Nové setí. Prohrabuji se v krabici se semínky a přemýšlím – co, kam a kdy zaseju.

Některá semínka už znám. S jinými se to učím a s některými jdu úplně novou cestou. Vnímám, jak se semínky sypu do země i vizi a přání. Cítím, že semínka jsou děti rostlinky a celého vesmíru, ale i trochu moje . Čím víc je znám, tím je má vize jasnější. A podmínky pro semínka a přání příznivější, jistější. Semínkům cizokrajným – rajčatům, paprikám,stévii,… pomáhám. Seju je doma, aby měla dostatek času pro svůj růst v teple. Potřebují ho více.

Phillip_o upr

Jarní setba je jiná než podzimní, rostlinky se objeví dřív. Svítí mírné sluníčko, země je odpočatá, příroda je plná vláhy a sejí se teplomilnější semínka, která rychle vyklíčí. K tomu je kolem plno znovuzrozených zelených rostlin – radostných poslů, oznamujících, že příroda je připravená ožít všemi barvami.

Semínka zasetá na podzim čeká tuhá, dlouhá zima, potřebují větší odolnost, vytrvalost nebo z jiného pohledu i chladumilovnost se záměrem zažít delší dobu pod tlakem v zemi. U nich se mi připomíná, co jsem slyšela od jedné porodní báby o motýlech. Kdybyste jste motýla vytáhli z kukly ve snaze mu pomoci, létat nikdy nebude. Jeho křídla mají v sobě záměr, kód, že až sám prorazí kuklu, bude to ten správný moment, který potvrdí, že jeho křídla dozrála k letu.

motýl a semínko

Rostlinka podobně prochází se svým záměrem tichou hustou temnotou země, kde krystalizuje její jedinečnost, kde nabere sílu pro další život na světle. Potřebuje spojení světla a tmy.

Podobně jsme pro naše vize a přání hutnou půdou. Když semínka, vize a přání nejsou úplně připravené a vykrystalizované, a ani realita venku není ještě úplně v souladu, můžeme je opečovávat zatím uvnitř sebe, zalévat je světlem pozornosti a láskyplnými myšlenkami. Abyste se stali úrodnou půdou potřebujete prvně vyživit sebe láskou a pozorností – otevřít se živinám, které pak můžete nechat proudit i k vašemu semínku, vizi, přání. Tedy velice podstatnou harmonizující ingrediencí péče o naše přání, o naše seminka je otevřít se proudu a „pustit je k vodě“, ke Zdroji, nechat je Být.

jaro seminka (2 of 2)

Opakující se proces plnících se přání a vzrostlých rostlinek je pro mne vždy zkouškou důvěry.

Na začátku našich příběhů, našich projektů, přání či jakékoliv tvorby, podobně jako na jarní zahrádce, není nic vidět. Nevíte, jestli semínka v zemi klíčí, kolik rostlinek vzejde. Zaléváte je, okukujete hlínu, jestli už se něco objeví, a pak prostě věříte v sílu přírody, v lásku Bytí, v proud Zdroje. Víte, že semínko má svůj moudrý klíč v sobě a rozpukne se v pravou chvíli, a v nové podobě rostlinky následuje svůj směr k plnému projevu svého potenciálu. 

Někdy se semínku jakoby nechce rozpuknout. Stává se mi, že některé rostlinky vzejdou až další rok a jsou na záhoně překvapením. Ať je to tak či onak,  jednoho dne přijdete a rostlinky i vaše přání, vize se klubou na světlo. Přináší vám radost, naplnění i úlevu jako při narození děťátka, vyndání upečené bábovky z trouby, domalovaného obrazu. Zažíváte pocity tvůrce, kdy vize už není jen v něm, ale na světě – zformovaná, viditelná, hmatatelná. Už tu není jen pro něj, ale může se s ní podělit. A může sledovat další cestu. Různě dlouhou, různě tvarovanou. Jiné budou dny na světle u bábovky, jiné u obrazu, jiné u motýla, jiné u člověka.

jaro seminka (1 of 2)

Když tedy víte, jaké semínko – přání chcete zasít a proč, přijdou k vám výživné podněty a je dobré jim jít vstříc.

Ze semínka papriky bude paprika, ale v mrazech se jeho potenciál neprojeví. ze semínka nic nevyroste. Podmínky okolo buď umožní se projevit a vyrůst nebo ne.Roste a projevuje se v nás a v našem životě jen to, co v sobě necháme růst a projevovat se.

Vysledovala jsem, že když se v nás usídlí myšlenky plodící nejistotu a nedůvěru, ztratí se víra v Semínko (symbolicky ve váš zhmotnělý záměr, přání, vizi) a víra v Bytí (ve Zdroj, přírodu, Boha, vesmír) a víra ve Vás (přijímače vhodných živin, myšlenek a spolutvůrce). Naruší se soulad, tok a svátost přijímání. Odpojíte se a buď přestanete semínko vyživovat svou pozorností, což je někdy lepší varianta, protože aspoň přestanete klást odpor svými ustrašenými myšlenkami, zdržovat a tvořit překážky. Druhá varianta, z mého pohledu méně vhodná, která ale vypadá z pohledu systému, ve kterém žijeme chvályhodněji, je snažení se.Tlačí se na pilu, aby se  cesta urychlila a tvoří se protitlak, překážky, to, co nechceme. Vaše péče je najednou přehnaná. Malinkou rostlinku přelijete, spálíte nevhodným hnojivem a ona uhyne.

Někdy se náš příběh vine i skrze tyto podobné temné hutné tlaky, aby nám umožnily uvědomit si, kudy cesta nevede a s láskou nám daly možnost pocítit hmotnost, váhu, hodnotu a opravdovou sílu Bytí.

Podívejte se: Kde jsou vaše přání? Kde jsou vaše semínka, vaše děti? Která z nich budete pěstovat? Proč? Z čeho vyrostou? Kde jste ve vztahu ke svým přáním?

urbanfoodwarrior flickr_o-4upr

 

Jana Matasová
Jako terapeutka v Holistické regresní terapii pomáhám druhým v sebepoznání a sebeléční. Mou vášní je život sám. Ráda si s ním hraju. Miluji jeho kouzla, paradoxy, i jeho dokonalé nedokonalosti. Okouzluje mě svět dětí. Na cestě s nimi se zaměřuji na umění být šťastnou sebe-vědomou maminkou, která v sobě umí nechat kvést bezpodmínečnou lásku, důvěru a porozumění směrem k sobě i k dětem. Speciálně ženám, které prošly traumatem “ztráty” nenarozeného dítěte přináším poselství ze svého příběhu. Věřím, že svůj osud můžeme proměňovat a volit si směr našeho příběhu.
Komentáře